MOUDRA
VÁCLAV HAVEL
Prezentace, na kterou musím na mých stránkách odpovědět:
Je to opravdu smutná pravda, ale nejsmutnější je poslední věta, která vinu přisuzuje Václavu Havlovi. Můj názor prezentuji na mých stránkách.
Václav Havel byl humanista, dramaturg a slušný člověk. Největší chyba, kterou v životě udělal, byla jeho víra, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Nechtěl, abychom byli jako oni, a tím se stalo, že bývalí papalášové, podrazníci a veksláci se namísto do uranových dolů a do gulagů, které si zasloužili, dostali zase k moci.
Jaroslava Brutarová
Proti věku není léku
Jediný způsob, jak se vyhnout problémům stáří, je zemřít mladý.
Největší slabostí demokracie je demokracie
Severská modlitba
Dopřej mi, pane,
abych v bitvě,
která jde životem
měl vždy odvahu udeřit a riskovat.
A mám-li vyhrát, pak dej
aby to bylo podle tvého zákona
a má čest a má víra
se při tom udržely vysoko.
A mám-li prohrát, pak dej
abych dovedl stát u cesty
a zdravit vítěze
až půjdou kolem.
Když mi bylo třicet, říkala jsem si, že život právě začíná.
Ve čtyřiceti jsem říkala, že si můžu všechno dovolit – na co myslíte, v módě přece !
V padesáti jsem se musela vypořádat s řadou drobných potíží středního věku.
V šedesáti mi najednou došel humor.
Po oslavě osmdesátin nenaříkám, že v poháru je jen malý zbytek, ale raduju se z posledních doušků.
A vezmu si příklad z Ljuby Skořepové, která to po oslavách devadesátin teprve pořádně rozjede
Jaroslava Brutarová
Vím že je život krásný, ale my, lidé, si ho často pokazíme, a uděláme z něj srdcervoucí tragedii nebo bláznivou frašku. Nejčastěji obojí, potom nevíme, jestli máme plakat nebo se smát. Pohodlnější je plakat, lepší je se smát, ale nesmíme se smát příliš nahlas
Kniha O životě a smrti Axel Munthe
Pro PF na rok 1949 použil táta báseň Rudyarda Kiplinga
KDYŽ
Rudyard Kipling
Když bezhlavost svým okem klidně měříš,
ač tupen, sám že nejsi bezhlavý,
když podezříván, pevně v sebe věříš,
však neviníš svých soků z bezpráví,
když čekat znáš, ba čekat beze mdloby
jsa obelháván, neupadat v lež,
když nenáviděn, sám jsi beze zloby,
slov ctnosti nadarmo však nebereš,
když umíš snít a nepodlehnout snění,
když hloubat znáš a dovedeš přec žít,
když proti triumfu i ponížení
jak proti svůdcům společným jsi kryt
když nezoufáš, nechť pravdivá tvá slova
lstí bídáků jsou pošlapána v kal,
když hroutí se tvé stavení a znova
jak dělník v potu lopotíš se dál,
když spočítat znáš hromadu svých zisků
a na jediný hod vše riskovat,
zas po prohře se vracet k východisku
a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát,
když přinutit znáš srdce své i čivy
by s tebou vytrvaly nejvěrněj,
ač tep a pohyb uniká ti živý
a jen vůle tvá ti káže „Vytrvej!“
když něhu sneseš přílišnou i tvrdost,
když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal,
když sbratřen s davem, zachováš si hrdost
a nezpyšníš, byť mluvil s tebou král,
když řekneš: „svými vteřinami všemi
mně, čase, jak bych závodník byl, služ!“
pak pán, pak vítěz na živé jsi zemi
a co víc, pak synu můj jsi muž !
Pro dobré známé doplnil táta svojí parafrázi
KDYŽ
Jaro Brutar
Když v bezhlavosti cizí svojí vlastní vhodíš kámen,
ač víš, že bratru vznikne škoda,
když dříve nežli Zdrávas řekneš věci Amen
a srdce tvoje skleslosti se poddá
když jiné podezříváš a jenom sobě věříš,
ač mozeček máš hovězí
když jiným málo, sobě mnoho měříš –
a válíš se na mezi,
když sníš znáš jen a neznáš probuzení,
a nezdar malý je ti velkým bolem
a sláva plytká, ze které nic není
tupým učiní tě, volem,
když pláčeš, skuhráš, zoufáš si,
místo abys krumpáč, pero vzal
a z trosek štěstí a z sítí pomluv
život znova zbudoval,
když zvětšuješ jen svých zisků hromadu
a slabším nestydíš se brát,
když jiný jsi zpředu a jiný odzadu,
za tmy zloděj, vrah, ve dne milý brat,
když v srdci jinou víru máš a jinou v klopě kabátu
abys ruče šplhnul si jednou zde a jednou tu
když sílu ještě máš a svaly, mozek, čivy –
a srdce tvoje v kalhotech ti dělá divy,
když něhu žádáš, za ní vracíš tvrdost,
když pyšný jsi, však nevíš, co je hrdost,
když v davu jsi jak korouhvička větrná
větérkem i zmítán jako pleva bez zrna,
když patříš všem, nikdy ne však sobě
že i rodiče tví studem vrtějí se v hrobě
pak synu můj, baba jsi, jíž není rovno,
ba co víc: jsi míň než h….. !
